Dva sály, dvě podoby bílé
Modelový příklad: kino má ve dvou sálech různé projektory, v jednom RGB laserový, ve druhém laserfosforový. Technik oba zkalibroval spektroradiometrem na stejné hodnoty bílého bodu i primárních barev podle DCI. Promítač přejde mezi sály a bílá mu připadá jiná. V tomto příkladu nejde o závadu projektoru, ale o metamerní selhání. Jde o ilustraci jevu, nikoli o situaci zaznamenanou ve studii.
Co měří přístroj a co vidí člověk
Metamerismus znamená, že světla s různým spektrálním složením mají stejné kolorimetrické hodnoty. Metamerní selhání nastává, když tuto shodu podle měření konkrétní člověk nevnímá jako stejnou barvu.
CIE 1931 a novější CIE 2006 2° jsou soubory tabulek citlivosti „průměrného oka“, podle kterých přístroj přepočítává naměřené spektrum na barvu. Skuteční pozorovatelé se od průměrného modelu liší. Shoda vypočtená podle těchto tabulek nemusí odpovídat vjemu každého z nich.
Laserové světlo má úzké spektrální čáry, zatímco světlo vznikající ve fosforu má široké spektrum. Rozložení výkonu světla mezi vlnové délky se označuje zkratkou SPD. Výrazné spektrální rozdíly mezi oběma technologiemi dávají prostor tomu, aby se projevily individuální rozdíly v barevném vidění.
Co výzkumníci porovnávali
Ploumis a kolegové zkoumali metamerní selhání mezi RGB laserovým a laserfosforovým projektorem, označovaným ve studii jako LaPH. Zajímalo je, jak neshodu ovlivňuje použitý kolorimetrický systém a vztah mezi spektry obou projektorů. Výzkum zahrnoval skutečné pozorovatele, nešlo jen o simulaci.
Testovanou sadu tvořily červená, zelená, modrá, žlutá, azurová, purpurová a bílá v DCI-P3. Autoři nejprve hodnotili existující kolorimetrické systémy podle toho, jak dobře omezují metamerní selhání. Porovnávali shodu podle systému s vizuálním hodnocením účastníků.
Jak si vedly existující systémy
Z testovaných systémů přinesl CIE 2006 2°, zkráceně CIE06 2°, nejmenší pozorované metamerní selhání pro velkou část účastníků. Tato skupina však netvořila nadpoloviční většinu.
Omezené výsledky přivedly autory k otázce, zda lze mezi těmito projektory vůbec dosáhnout vjemové shody barev. Provedli další experiment, tentokrát se subjektivním slaďováním barev. Jeho analýza ukázala klíčovou roli rozdílů mezi spektry projektorů při hledání vizuální shody.
Úprava, která zohledňuje spektrum
Na základě obou experimentů autoři navrhli upravený kolorimetrický systém. Vychází z CIE06 2° a zohledňuje spektrální rozdíly obou světelných zdrojů.
Při vyhodnocení omezil metamerní selhání více než dosavadní systémy. Abstrakt uvádí zlepšení, nikoli úplné odstranění neshody u každého pozorovatele.
Co z toho plyne pro kina
Rozdílný barevný vjem sám o sobě neznamená chybnou kalibraci. Nelze z něj ani vyvozovat, že některá technologie má horší nebo přirozenější barvy. Standardní pozorovatel je průměr a u dvou zdrojů s velmi odlišnými spektry se odchylky jednotlivých lidí od tohoto průměru projeví naplno.
Neshodu lze očekávat hlavně při přímém srovnání různých technologií vedle sebe nebo těsně po sobě; při sledování v jednom sále s jedním projektorem divák takový problém nemusí zaznamenat. Porovnávat dvě technologie pouze „na oko“ jednoho člověka je zrádné, protože jeho vjem nemusí odpovídat vjemu jiného pozorovatele.
Zdroj
Ploumis S., Boitard R., Ballestad A., Damberg G., Nasiopoulos P. Metameric failure assessment and reduction between RGB and laser phosphor projectors. Journal of the Society for Information Display, roč. 30, č. 4, duben 2022, s. 292-308. Publikováno online 11. 1. 2022. https://doi.org/10.1002/jsid.1101